Zajímavosti o zbrani
V roce únoru 1938 adoptovala japonská armáda do své výzbroje odstřelovací pušku Typ 97. Dle japonského kalendáře se jednalo o rok 2597, z toho vyplývající označení zbraně Typ 97, odpovídající našemu roku 1937, což byl rok, kdy byl zmražen konečný design této zbraně. Puška Typ 97 vycházela koncepčně z pěchotní pušky Arisaka Typ 38 a stejně jako ona byla taktéž komorována pro japonský náboj 6,5x50 mm. Modifikace ale nebyly nijak zásadní. Jednalo se především o delší a dolů ohnutou kliku závěru, dvojnožku uchycenou k zadní hlavňové objímce, modelové označení Typ 97 a především byla zbraň vybavena základnou pro uchycení optického zaměřovače. Základna byla uchycena na levé straně pouzdra závěru a to z důvodu snahy o co nejnižší profil zbraně vyplývající ze zkušeností z bojů ze zákopové války.
Puška Typ 97 byla následovnicí experimentální odstřelovací pušky Typ 38, která stejně tak vycházela z pěchotní pušky Typ 38. V jednom ze zahraničních zdrojů jsem dohledal informaci, že se do dnešní doby dochovaly pouze 2 exempláře této experimentální pušky, mají sériová výrobní čísla 183 a 388 a byly patrně vyrobeny na konci 20. let až začátku 30. let dvacátého století. V jiném ze zdrojů je uváděno, že těchto pušek se dochovalo celkem sedm, s.v.č. 118, 127, 183, 188, 218, 368, 388. Tuto pušku (bohužel) ve své sbírce nemám, v každém případě se ale jedná o zajímavou a raritní zbraň. Konstrukce uchycení zaměřovače byla obdobná jako na pozdějším Typu 97, základna zaměřovače byla umístěna na levé straně pouzdra závěru a puškohled byl po zasunutí do ní zajištěn odpruženou otočnou pákou. Na experimentální pušce byla však základna o 32 mm delší a optický zaměřovač se do ní zasouval z přední strany, kde u pušky Typ 97 je tomu zezadu. Stejně jako Typ 97 měla puška delší a dolů ohnutou kliku závěru, označení modelu měla však stejné jako puška Typ 38 (3/8/Type) na pouzdře závěru hned za japonskou chrysantémou. Nejsou dochovány jakékoliv záznamy, že by puška byla oficiálně přijata do výzbroje japonské armády. Pravděpodobně se skutečně jednalo o zbraň čistě experimentální. Dle nejvyššího zaznamneného sériového čísla zaměřovače 678 lze usuzovat, že maximální počet vyrobených experimentálních odstřelovacích pušek Typ 38 byl zhruba 700 kusů. Optický zaměřovač byl vyroben firmou Nikko, měl 4-násobné zvětšení se zorným úhlem 6 stupňů a byl označován jako Model 5 (odvozeno od Showa 5, čili 5. rok vládnutí císaře Hirohita, náš rok 1930). Zaměřovač měl možnost stavění výškové korekce, stranové nikoliv (řešeno pouze stupnicí na vodorovné ose záměrného kříže) a dodával se v celohliníkovém přepravním obalu. Vzhledem k tomu, že experimentální puška vychází z modelu Typ 38, jedná se o snadný artikl k padělání a taky se tomu tak v dnešní době děje.
Základna puškohledu pušky Typ 97 se fakticky skládá ze dvou částí. První část je uchycena ve vybrání na levé straně pouzdra závěru (vybrání je i v pažbě) pomocí 4 šroubů. Druhá část základny je pevnou součástí optického zaměřovače a zasouvá se do části uchycené k pouzdru závěru posunem v rybinové drážce zezadu směrem vpřed. Spoj obou částí je zajištěn dvěma způsoby, jednak listovou pružinou v přední části základny, kterou je potřeba pomocí tlačky před vyjmutím puškohledu zmáčknout a dále pomocí páčky rotací o 180 stupňů proti směru hodinových ručiček. Puškohledy byly se zbraněmi spasovávány přímo ve zbrojovce a nebylo záměrem, že by puškohledy byly zaměňovány mezi jednotlivými zbraněmi. Sériové číslo zbraně bylo raženo viditelně na druhou část montáže pevně spojenou s puškohledem a to nad rotační páčku. Žádná ale takto sčíslovaná zbraň se do dnešní doby nedochovala. Vysvětlením se nabízí být uskladňovaní puškohledů zvlášť ve speciálních pouzdrech. Má puška má sériové výrobní číslo 13.652 s označením první série výrobce Nagoya Arsenal a montáž puškohledu má nad otočnou zajišťovací pákou vyraženo sériové číslo 4.038 bez jakéhokoliv označení výrobní série. Zjevně byl ale puškohled dle čísla montáže bez označení série určen pro zbraň výrobce Kokura. Čemuž napovídá i velikost číslic na montáži 2,4mm. Pokud by byl optický zaměřovač určen pro pušku Nagoya Arsenal, na montáži by bylo vyražené výrobní číslo o velikosti číslic 4mm a před výrobním číslem by nechybělo označní první série.
Výzbrojní důstojník, plukovník Namio Tatsumi, člen 1. sekce 1. vojenského výzkumného institutu v Tokiu, provedl v roce 1937 test přesnosti pušky Typ 97. V té době se jednalo o jeden z jeho mnoha vývojových projektů, kterého se účastnil. Puška Typ 97 vykázala o 10% lepší přesnost při střelbě na 300 metrů a o 30% lepší přesnost při střelbě na 600 metrů oproti pěchotní pušce Arisaka Typ 38. Dle jeho vlastních slov bylo jediným důvodem zlepšení přesnosti použití optického zaměřovače, protože k žádným vylepšením výrobního procesu oproti pušce Typ 38 nedocházelo a puška Typ 97 byla v zásadě pěchotní puškou Typ 38 s optickým zaměřovačem.
Optické zaměřovače pro pušku Typ 97 mají stejné modelové označení jako puška nebo se někdy označují jako Model 11. Zaměřovače vyrábělo nejméně 8 výrobců: 1. Tokyo Optical Machinery Co., Ltd., 2. 1st Tokyo Army Arsenal, 3. Nippon Opticals Industry Co., Ltd. (=NIKKO), 4. Takatiho Manufacturing Co., Ltd., 5. Enomoto Fine Opticals Manufacturing Co., Ltd., 6. Nippon Typewriter Co., Ltd., Optics Division, 7. Tomioka Optical Machinery Manufacturing Company, 8. Tokyo Shibaura Electric Co., Ltd. Mají zvětšení 2,5x a zorný úhel 10 stupňů a v zásadě jsou úplně stejné nehledě na výrobce (až na značení na zaměřovači). Zaměřovače nemají možnost nastavení výškové nebo stranové korekce, toto lze učinit pouze odečítáním na osnově puškohledu. Zbaň s puškohledem byla z výroby nastřelena na 300 metrů. Pro skladování puškohledu v době, kdy nebyl používán, bylo vytvořeno speciální pouzdro. Původní provedení pouzdra bylo ze světle hnědé kůže, já vlastním pozdější provedení, lakované plátěné pouzdro. Zaměřovače byly na vrchní zadní straně značeny výkonností puškohledu 2,5x10o, názvem výrobce a vlastním sériovým výrobním číslem, v mém případě Nikko No 987. Sériová výrobní čísla optických zaměřovačů se tedy neshodovala se sériovými výrobními čísly zbraní. Většina zaměřovačů také obsahuje nápis JES v latince, značící "Japanese Engineering Standard" společně s japonskými znaky NE-JI, neboli šrouby. Toto oboje indikuje použití metrických šroubů s naplněním japonských standardů. U některých optických zaměřovačů lze též nalézt inspekční značku. Můj zaměřovač značení JES obsahuje, inspekční značku nikoliv. Výhodou zaměřovačů byla jejich robustní konstrukce a vodotěsnost pro užití v reálných bojových podmínkách. Natřeny byly černou barvou.
Výrobci pušek byly dva, Kokura Arsenal a Nagoya Arsenal. Já vlastním pušku výrobce Nagoya Arsenal, výroba v závodě Chigusa. Kokura Arsenal před svým výrobním číslem nepoužíval označení výrobní série, Nagoya Arsenal používal označení série 1, v japonštině. Takto to mělo být u každého sériového výrobního čísla až do 99.999, kdy Kokura Arsenal měl zavést označení série a Nagoya Arsenal měl přejít na sérii druhou. Nicméně velké armádní plány se nenaplnily a nejvyšší zaznamenaná sériová výrobní čísla jsou relativně nízká. 7.955 u Kokura Arsenal a 14.179 pro Nagoya Arsenal, což z pušky Typ 97 činí zajímavý a ojedinělý sběratelská artikl. Puška má navzdory optickému zaměřovači také otevřená mířidla. Umístění zaměřovače na levé straně zbraně umožňovalo jejich užití v případě rychlejší palby bez omezení zorným úhlem optiky. Muška je tvaru obrácené "V" s chrániči mušky, hledí je dioptrické, překlápěcí a stavitelné po 100 metrech od 400 do 2000 metrů. Zajímavostí je, že v pouzdře závěru zůstavají drážky pro prachvou krytku, která logicky nemůže být použita. Dále má puška dvoudílnou pažbu, krátkou verzi vrchní části předpažbí, modřenou vytěrákovou tyčku o délce 747mm, dolů ohnutou, oproti Arisace 38 delší kliku závěru se zakončením tvaru švestky, všechny díly zbraně jsou modřené. Zbraň má zadní hlavňovou objímku s blokem s otvory pro uchycení dvojnožky. Chrysantéma na vrchní straně pouzdra závěru je částečně odbroušená, což se často stávalo v období konce druhé světové války. Matice úderníku a zároveň pojistka je originální, se zářezem.
Nagoya Army Arsenal vyráběl pušky od června 1938 do dubna 1943, má puška pochází z konce tohoto období. Kokura Army Arsenal začal s výrobou pušek Typ 97 dříve než zbrojovka v Nagoye a to v květnu 1937 a pušky se zde vyráběly do října 1939. Zajímavostí je, že zbraně Kokura a Nagoya Arsenal se lišily. Prvním rozdílem je, že blok montáže zaměřovače připevněný k pouzdru závěru měl u Nagoya Arsenal nový vylepšený design a připevňoval se jiným způsobem. Blok montáže byl u zbraní Kokura Arsenal připevněn k pouzdru závěru 6 šrouby a u Nagoya Arsenal 4 šrouby. Toto nemám na zbrani jak zkontrolovat, jelikož je nutné odejmout listovou pružinu montáže. A není to striktně doporučováno provádět z důvody vysoké pravděpodobnosti poškození zbraně, respektive bloku montáže. Dalším rozdílem bylo, že kovová botka pažby byla u pušek Kokura plochá, u Nagoya Arsenal měla lemování. Zadní hlavňová objímka byla u pušek Nagoya Arsenal zajištěna šroubem, tak jak je obvyklé u pušek Typ 99. Výrobce Kokura Arsenal zajišťoval ale tuto objímku pomocí pružiny, což je charakteristický znak všek pušek rodiny Typ 38.
U Nagoya Arsenal existovaly dvě varianty zadních hlavňových objímek a to dřívější, kdy blok objímky má vyvrtané otvory pro uchycení dvojnožky. Tyto objímky se vyskytovaly standardně až do výrobního čísla 9100. Pozdější provedení nemělo v bloku objímky vyvrtané otvory pro dvojnožku, pravděpodobně z důvodu úspory výrobních nákladů po vstupu Japonska do druhé světové války. Toto pozdější provedení se začalo však objevovat již mezi výrobními čílsy 6000-7000. Naopka lze příležitostně najít první provedení objímky i u vysokých sériových čísel, jelikož se používaly, dokud kompletně nedošly. Což je ostatně případ i mé zbraně. Dvojnožku nevlastním, výrobce Nagoya Arsenal je přestal na pušky instalovat již kolem sériového výrobního čísla 5.800. Za zmínku také stojí, že dvojnožky obou výrobců (Kokura/Nagoya) měly také rozdílný tvar.
Jak již bylo zmíněno, Nagoya Arsenal zahájil výrobu pušek později, než tomu bylo v Kokuře a také byly Nagoye vyráběny mnohem déle. Čemuž odpovídá i postupně upadající kvalita výroby v období druhé světové války viditelná na hrubém opracování kovových dílů, povrchové úpravě a dřevech pažeb. Opět, toto je zcela zjevné na pušce, kterou vlastním ve své sbírce. Systém značení uplatňovaný na mé zbrani byl takový, že hlavní části zbraní byly sčíslovány mimo vytahovače a hledí. Na mé pušce je závěr sčíslovaný s pouzdrem závěru, shodná čísla lze nalézt na klice závěru, úderníku a matici úderníku. Sčíslovaná je také botka nábojové schránky. Systém montážních čísel byl uplatňován pouze na hlavni a pouzdře závěru.
