Zbrojovka Ruger je proslulá výrobou sice konzervativních, ale kvalitních ocelových revolverů, jako je Redhawk populární díky ráži .44 Magnum nebo jako jsou revolvery SP101 či GP100. Když porovnám revolver LCR s kapesním 5 ranným revolverem SP101 s hlavní délky 2,25’’, tak je LCR o polovinu lehčí. A to byl hlavní důvod, proč jsem si vybral LCR na nošení. Navíc mi vyhovovala koncepce s vnitřním bicím kladívkem. Jedná se o dost populární zbraň, o které toho bylo po technické stránce napsáno již hodně. Revolver byl představen v roce 2009 a to v ráži .38 Special. A prodává se dodnes. V e své době se jednalo o značně inovativní konstrukci. Na revolveru jsou ocelové pouze hlaveň a válec, který je žlábkovaný pro snížení hmotnosti a pro dlouhodobou životnost je opatřen povrchovou úpravou PVD (velmi odolná povrchová úprava povlakování, angl. Physical Vapour Deposition). Rám je vyroben kombinací leteckého hliníku série 7000 a v oblasti pažby a kontejneru spoušťového mechanismu je vyroben z polymeru vyztuženého skelnými vlákny. Celá povrchová úprava zbraně je mimo spouště matně černá, včetně pažby Hogue Tamer Monogrip, která výrazně snižuje zpětný ráz. Samotný výrobce revolver popisuje jako lehký revolver s malým rámem, jedinečně hladkou DA spouští a výborně zvladatelným zpětným rázem. Jak je to ale s jeho vychvalovanou až ultimátní spolehlivostí? Rozhodl jsem se ho podrobit zátěži větší než jedna krabička nábojů, abych si ověřil jeho potenciál, když už se mám na něho třeba jednou spolehnout. Nadšení se ve výsledku nekonalo. Pro někoho, kdo by si chtěl revolver třeba pořídit přináším svůj osobní pohled na soužití s Rugerem LCR.
Nejdříve klady. Nelze popřít, že je to zbraň více než vhodná na každodenní nošení. Díky krátké hlavni o délce 1,87’’ a udávané hmotnosti 383 gramů o něm pomalu ani nevíte, že ho u sebe máte. Já navážil bez nábojů dokonce méně a to 372 g. Spoušť je sice dlouhá, ale opravdu krásně hladká bez jakéhokoliv drhnutí. Takže u trochu zkušenějšího střelce, který už s DA revolverem střílel, žádné strhávání nehrozí. Odpor spouště jsem naměřil 4,3kg. Oba tyto faktory, dlouhý chod spouště i její vysoký odpor působí jako bezpečnostní prvek proti nechtěnému umáčknutí ve stresové situaci. Ráže .38 Special na osobní obranu se mi jeví dostatečně výkonná, navíc lze použít náboje se zvýšeným tlakem +P. Pět nábojů na řešení krizové situace nepochybně stačí a v případě selhání stačí znovu promáčknout spoušť. Místo hledí má revolver vyfrézovanou drážku a tak na něm není nic, čím by zadrhával při tasení například o oděv. S revolverem výborně funguje odolné a kvalitní vnější pouzdro izraelské značky Fobus. Je lehké, polymerové, revolver v něm bezpečně drží a jeho povrch se o pouzdro neškrábe.
Pokud si člověk zvykne na kompaktní rozměry, tak je střelba se standardními náboji .38 SP dobře zvladatelná. Úder do dlaně po výstřelu je ale znát, i zdvih revolveru je citelný. S náboji +P bych střelbu příjemnou ale už nenazval. Nemám vůbec nic proti přesnosti revolveru, ba naopak mi revolver přijde dost přesný na tak krátkou hlaveň. Ve fotogalerii mám nástřelky, kdy jsem zkoušel mířenou střelbu na 7 metrů obouruč a i jednoruč. Soustřel obouruč byl velmi těsný a 10 ran se dotýkalo kolem středu. U střelby jednoruč 5 ran byl soustřel kolem 3 centimetrů a opět kolem středu. Nastřelení s poloplášťovými náboji SB 158 grs. fungovalo prostě výborně. To ale odpovídá preciznímu spouštění v klidu na střelnici, nemající cokoliv společného s obrannou situací, pro jejíž případné řešení byl revolver zkonstruován. Pudovou střelbou na 5 metrů jsem se pohyboval v kruhu o velikosti 15 centimetrů. Myslím, že pokud by bylo potřeba, tak bych se s revolverem v krizové situaci trefil. V případě použití zmíněných nábojů vypadnou vystřelené nábojnice po naklopení revolveru do svislé polohy z válce samy, i bez použití tyčky vyhazovače.
Se samotným úchopem revolveru je to už horší, na ten je třeba si zvyknout. Klasicky s palci zalomenými směrem dolů, jako je tomu u větších revolverů služební velikosti, se LCR držet nedá. Palec slabší ruky zasahuje do dráhy spouště. Při intenzivnější rychlé střelbě si palec slabé ruky rozedřete ukazováčkem, kterým spouštíte. Lepší je dlaní slabé ruky revolver podepřít zespodu v místě pažby. Velmi komfortní se mi ale jeví střelba jednou rukou.
Nepochybně zajímavou vlastností revolveru je chrastění, když s ním zatřesete. Revolver je vybaven přenosovou pákou, která je spojena přímo se spouští. Jedná se o bezpečnostní systém, kdy bez úplného stisknutí spouště dozadu nedojde k přenosu úderu kladívka na zápalník revolveru, respektive vůbec nedojde ke kontaktu kladívka se zápalníkem. Právě přenosová páka způsobuje zmiňované chrastění. Jedná se o naprosto normální jev a né vadu, dělají to všechny revolvery LCR a LCRx (verze s vnějším bicím kohoutem). Není třeba jakkoliv řešit, ani reklamovat. Co mohu hodně kladně vyzdvihnout je dlouhodobá mechanická odolnost revolveru.
Manuál k revolveru uvádí, že je možný suchý trénink bez rizika poškození zápalníku nebo vnitřních součástí revolveru. Což je dobrá věc. Dále manuál také uvádí zajímavou poznámku a to, že díky malé hmotnosti revolveru a následným interním silám působícím na munici může dojít k vysunutí střely z nábojnice. Proto je vždy potřeba provést vždy test pro konkrétní typ náboje, který zamýšlíme do budoucna používat. Naplnit válec 5 náboji, čtyři vystřelit a porovnat u posledního nevystřeleného náboje, zda k vysunutí střely nedošlo. A pokud ano, pak tyto náboje případně nepoužívat. Musím říci, že se mi toto u Sellierů přihodilo jen jednou, komora válce s pátým nábojem se ale poté logicky nemohla otočit do osy hlavně. Pro rozborku zbraně pro čištění výrobce jakoukoliv demontáž nad rámec sejmutí pažby nedoporučuje a ani já to nikdy nedělám.
Pro test spolehlivosti jsem vybral ten moment, kdy jsem chvíli po LCR zakoupil nový Glock 45, crossover v ráži 9x19. Glock 45 jsem vybalil "z krabice", vyzkoušel nastřelení a rozhodl jsem se z každé zbraně bez větších prodlev vystřelit dynamičtější střelbou 500 kusů nábojů. Čili 500ks SB .38SP SP 158 grs. z LCR a 500ks SB 9x19 FMJ 115 grs. z Glocku. A výsledek? Ruger LCR v testu moc neobstál. 500 kusů nábojů revolver vystřelit nezvládnul. U 128. náboje se vyšroubovala tyčka vyhazovače a válec nešel uzamknout. Nejednalo se o nijak zásadní problém, tyčku vyhazovače jsem zašrouboval a pokračoval jsem dál. U 135. náboje se povolil šroubek záchytu válce a válec nešel uzamknout do rámu. Šroubek jsem utáhnul, zafixoval lepidlem (mám standardně u sebe ve střelecké tašce) a pokračoval po chvíli opět dál v testu. U 146. náboje vypadla bílá polymerová vložka mušky a test skončil, mířidla se stala nečitelná a nešlo takřka trefit terč. Přidávám do fotogalerie. Vyřešil jsem tím, že jsem si z USA objednal mušku se zeleným světlovodným vláknem od společnosti HIVIZ. Mám s tímto typem mušky dobrou zkušenost ze S&W model 500 a i na LCR funguje výborně, mohu jen doporučit. Usazení do drážky hledí funguje naprosto rychle a intuitivně. Mainstreamový Glock neměl s pětistovkou nábojů problém a v podstatě se jen zahřál. Což jsem ale očekával.
Po drobných úpravách ale LCR funguje stabilně dobře, jen tyčku vyhazovače je potřeba tak po 100 vystřelených nábojích dotahovat. Stále ho nosím každý den u sebe. Jen bych byl opatrný v tvrzení, že je revolver ultimátně spolehlivý hned po dodání od výrobce. Nebo jsem jen neměl štěstí na zakoupený kus?
