V roce 2003 přišla zbrojovka Smith&Wesson na trh se zcela novým a extrémně výkonným revolverem Model S&W 500. Součástí vývoje revolveru byl zcela nový rám a také nový, obdobně pojmenovaný náboj 500 S&W Magnum. Dnes po 21 letech není snad nikdo, kdo střílí a pětistovku by neznal. Ale málo kdo měl šanci si z ní vystřelit více než pár nábojů. Já už z revolveru vystřílel kolem tisícovky. A tak kromě základních parametrů může být zajímavé se zaměřit i na to, k čemu je takovýto revolver vlastně dobrý a jak se z něho střílí. I když jedná se o lákavý střelecký zážitek, tak v ruce nezkušeného střelce může být dvoučinná „pětisovka“ i nebezpečná. Následky pak mohou být fatální.
Začněme ale krátce nábojem. Na vývoj náboje .500 S&W Magnum (12,7 x 41 mm SR) si S&W přizval nefalšované kapacity v tomto oboru. Jednak to byla munička Cor-Bon, vyrábějící v USA vysoce prémiové střelivo. A to jak pro civilní sektor, lovce, tak i pro ozbrojené složky. A pak Petera Pi, který stál u zrodu této muničky a už v 80. letech se zabýval myšlenkou vývoje výkonného loveckého střeliva do ručních zbraní. A v podstatě se se tomu věnuje úspěšně do dnes. Společně všichni tři chtěli vyvinout náboj s možností skolit jakoukoliv zvěř žijící na severoamerickém kontinentu. A současně, aby se jednalo v té době o nejvýkonnější náboj do ručních palných zbraní. To se ve finále povedlo. Náboj má středový zápal a polo okrajovou nábojnici. Vyráběny jsou celou plejádou muniček. S různými laboracemi od „lehkých“ střel o váze 275 grs (17,8 g) až po extrémně těžké střely od výrobce Underwood Ammo o váze 700 grs (45 g), prodávajících se v USA v přepočtu za úctyhodných 90 Kč/1ks. Tento náboj má olověnou loveckou střelu a sám výrobce varuje před silným zpětným rázem. Váhově střelám chybí jen 50 grs do střel A-Max .50 BMG od Hornady, které používám já do své antimateriálové pušky Steyr HS .50 M1. Kompletně osazená puška váží téměř 16 kg a i tak je zpětný ráz pořádná rána do ramena. Upřímně si zážitek střelby s náboji od Underwood ammo klidně nechám ujít a přenechám ho statečnějším jedincům. Navíc, pokud střílíte tyto náboje se sedmi set grainovými střelami z revolveru se 4” hlavní nebo kratší, tak není dobré do válce vkládat více jak jeden nebo dva náboje. Díky zpětnému rázu mají střely u nevystřelených nábojů tendenci posunout se ven z nábojnic a válec se pak nedotočí do osy hlavně. Revolver jednoduše řečeno spolehlivě nestřílí. U nás jsou náboje .500 S&W Magnum celkem dobře dostupné od Magtech. Já používám jejich těžší polopláště SJSP FLAT 400 grs, v0=490 m/s, E0=3113 J a i lehčí celopláště FMJ 325 grs, v0=550 m/s, E0=3187 J. Za zmínku určitě stojí, že Cor-Bon vyvinul o rok později v roce 2004 náboj s přibližně polovičním výkonem a kratší nábojnicí o délce 32 mm, označovaný jako .500 S&W Special. A to jako střelecky příjemnější alternativu. Do magnumového revolveru lze i tento náboj bez obav použít, obdobně jako lze v revolverech komorovaných na náboj .357 Magnum použít i méně výkonný náboj .38 Special.
Revolver Smith & Wesson Model 500 je celoocelový, pětiranný SA/DA revolver v nerezovém provedení. Jeho mohutný rám nese označení „X“ a byl použit i pro další výkonný revolver Model 460, představený o dva roky později. Časem se objevily i výkonnější revolverové náboje jako třeba .500 Bushwhacker, používaný v zakázkově upravených BFR revolverech. Ostatně i samotná čtyři sta šedesátka byla v době svého vzniku výkonnější. Ale i tak si Model 500 pořád drží titul nejvýkonnějšího revolveru, i když to fakticky není tak úplně pravda. A to hlavně protože se dá celkem běžně koupit a není to žádná předražená zakázková výroba. Proto je tak populární. Výrobce uvádí na svých webových stránkách doporučenou maloobchodní cenu 1.569 USD.
Střelba z pětistovky se logicky vyznačuje velkým zpětným rázem a velkým zdvihem ústí i navzdory vestavěnému kompenzátoru, který zároveň funguje i jako úsťová brzda. Já mám ten svůj s hlavní o délce 8,38’’ a zodpovědně mohu prohlásit, že dokáže pořádně potrápit zápěstí. Ale ony stejně tak dají zabrat i BFR ve .45-Govt a SW .460V, které vlastním také. Slavný Desert Eagle v .50AE je oproti tomu pohodové střílení, zpětný ráz této pistole je totiž značně citelně utlumen samonabíjecí funkcí. Navíc E0 u nábojů .50 AE Hornady 300 grs XTP, které používám do Deserta, nedosahuje ani 2.000 J. Z jakéhokoliv ze zmiňovaných revolverů mi stačí vystřelit tak 20 nábojů a jsem zralý na to se jít dlouze projít, z Desertu mi je vcelku jedno, kolik toho vystřílím.
Systém kompenzátoru/úsťové brzdy je výměnný, v balení ke zbrani jsou 2 typy. Výměna kompenzátoru probíhá uvolněním zajišťovacího šroubu imbusovým klíčem, následným pootočením kompenzátoru o 90o proti směru hodinových ručiček a jeho vysunutím dopředu. Následná montáž probíhá opačným způsobem. Výměna kompenzátoru je konstrukčně dobře řešená, snadná a rychlá. V manuálu zbraně je uvedeno, že první z kompenzátorů je určen pro střelbu s plášťovými střelami, druhý je určen pro střelbu se střelami olověnými. Hlaveň je uložena po celé délce v ocelovém pouzdře a do pouzdra před hlaveň je vsunutý i kompenzátor. Kompenzátor pro střelbu olověnými střelami je delší a vypadá, jako by vyčníval ze zbraně ven. Nelze si je splést. Já pro střelbu celo a polo plášťovými střelami používám bez jakéhokoliv problému výhradně kompenzátor pro plášťové střely. Problém však nastává, pokud někdo použije kompenzátor pro plášťové střely v kombinaci s olověnou střelou. Již po zhruba 50 vystřelených nábojích nejde kompenzátor ze zbraně vyjmout. A to z důvodu usazování olova po výstřelu a současně také dochází k silnému špinění mušky. Pozor na to. Samozřejmě lze naopak bez problému použít kompenzátor určený pro olověné střely pro střelbu i plášťovými střelami. Pak má ale kompenzátor sníženou účinnost. Proto je dobré používat oba z kompenzátorů tak jak jsou zamýšleny. Revolver je obrovský a těžký, měří 38 centimetrů a váží bez mála 2 kilogramy. Výrobcem hlavní je společnost Lothar-Walther a dají se pořídit i s jiným délkami hlavní než 8,38’’. Ústí hlavně je precizně opracované. Hledí revolveru je výškově i stranově stavitelné, muška je světlovodná od výrobce HIVIZ. Rukojeť je anatomická, syntetická, značky Hogue a pomáhá tlumit zpětný ráz pomocí vložky z materiálu Sorbothane. SA spoušť revolveru je čistě bodová, odpor spouště jsem naměřil 1,7 kilogramu. V DA režimu je spoušť krásně čistá, hladká, plynulá bez jakéhokoliv drhnutí. Vzhledem k výkonu náboje je válec uzamčen ve dvou místech vpředu i vzadu a revolver a chtě nechtě je dále vybaven mechanickou blokací spoušťového ústrojí v podobě uzamykání klíčkem. V originálním balení je k revolveru přibalena na výměnu také klasická mířenkářská hranolová muška. Revolver je dodáván v bytelném plastovém kufru modré barvy.
K čemu je revolver tedy dobrý? Za prvé pro lov především na americkém kontinentu, u nás to legální není. Pak je určen pro milovníky velké rány, jako jsem já. Díky svému extrémnímu výkonu, výraznému zpětnému rázu a zdvihu zbraně je ale vhodný pouze pro zkušené a fyzicky přiměřeně disponované střelce. Vystřelit si z tohohle revolveru je úžasný zážitek, odradit může často cena náboje, běžně se u nás pohybující lehce přes 60 korun za kus. U 4’’ revolveru výrobce udává, že se jedná o ultimátní obrannou zbraň. Já bych ale revolver, který váží 1,6 kg nenabitý, u sebe rozhodně tahat nechtěl. A pak, že se má jednat o záložní zbraň proti nebezpečné zvěři. Podle mne je to ale spíše jen takový trik, aby se revolver lépe prodával. Teorie, že mě pětistovka ochrání například před hnědým medvědem je nesmysl. Posledních několik let se pravidelně pohybuji ve volné přírodě na různých kontinentech plné hnědých a černých medvědů, pum, či jiných predátorů. Co Vás vždy jako první ochrání je znalost, jak se v oblastech s výskytem divoké zvěře chovat. Zvířata pak spíše uvidí Vás a Vy si jich často ani nevšimnete. Ono za přibližování se k divoké zvěři například v USA jsou vysoké pokuty a za krmení může hrozit vězení. Zvířata pak ztrácí svou plachost a musí se utratit. Obvykle bývá člověku nejnebezpečnější právě setkání s medvědem hnědým. Sprej na medvědy je mnohem efektivnější řešení situace než krátká zbraň, dá vám dostatek prostoru zmizet. V případě použití krátké zbraně je potřeba na hnědého medvěda vypálit sérii rychlých a přesně mířených ran. Kdo tohle ale dokáže ve stresu s pětistovkou, když Vám po výstřelu revolver vyletí nad hlavu? Ojedinělý zásah hnědého medvěda prakticky vždy jen rozzuří a oni bývají až neuvěřitelně rychlí. Úspěšné použití pětistovky k obraně před touto šelmou je spíše jen iluze nebo dílo náhody. Na menší šelmy je pětistovka zase přehnaně předimenzovaná. Černý medvěd a puma vyskytující se na Severo americkém kontinentu bývají navíc plachá zvířata.
A jak lze tedy charakterizovat samotnou střelbu z tohoto malého ručního děla? Je to zážitek si z revolveru vystřelit nebo ještě lépe ho vlastnit a chodit s ním střílet čas od času pravidelně. Zbraň vzbuzuje respekt, v případě přítomnosti dalších lidí údiv, na střelbu s revolverem člověk dlouho vzpomíná. Hlavně na první výstřel. Pro milovníky velkých ráží je to něco, co musí zkusit nebo mít doma. Obvzlášť před západem slunce velmi zaujme ohromná "koule plamene" při výstřelu, kterou vytváří kompenzátor. Citelná je ohromná rána do dlaně a zdvih ústí navzdory úsťové brzdě a tlumící pažbičce. Po více jak dvou válcích se pak začne jednat o bolestivou záležitost. Můj rekord je sto ran za odpoledne na střídačku ve dvou lidech.
Ať si kdo chce co chce říká, s pětistovkou se dá snadno minout cíl. Psychika prostě funguje, člověk to chce mít takzvaně za sebou a má tendenci revolver strhnout. Ve fotogalerii mám nafocené gongy střílené na 25 metrů. Je vidět, že řada zásahů je v prostředku, ale i zásahy, které gongy sotva lízly. Plus je vidět, co udělá s dvou milimetrovým železem náboj .500 S&W Magnum (ploplášťová střela 400 grs), dokáže ho slušně zdeformovat.
A teď to špatné. Celkem známou věcí ohledně střelby z tohoto revolveru je dvojstřel připomínající "full auto". Na youtube je k této problematice natočená spousta videí. Dochází k tomu tak, že po výstřelu dojde k silnému nárazu zbraně do dlaně a částečnému uvolnění sevření zbraně. A to za současného zdvihu ústí hlavně. Při opětovné snaze dostat zbraň pod kontrolu doje k dalšímu stisknutí spouště a dvojstřelu, jakoby revolver střílel v automatickém režimu. Těžko lze rány od sebe rozeznat. Tento jev je enormně nebezpečný, protože po prvním výstřelu již sevření není tak pevné a na videích je vidět, jak se díky klopnému momentu ústí hlavně postupně přibližuje k hlavě střelce. Stalo se mi to již také, bohužel. Zabýval se tím i samotný výrobce, kde provedl simulaci tohoto jevu. Z funkčního hlediska je totiž k otočení válce revolveru pro další výstřel vždy potřeba uvolnit a znovu stisknout spoušť, tak aby došlo k otočení válce za pomoci růžice vytahovače. Případně natáhnout kohout. Nejedná se tedy o technickou vadu revolveru. Takže není úplně žádoucí nabít do revolveru 5 nábojů a půjčit ho někomu, kdo nemá se silnými rážemi zkušenost nebo má subtilní postavu. Odstrašujícím případem je smrt 25 leté dívky při nedělním střílení v roce 2013 na střelnici v Missouri, kdy zemřela po průstřelu hlavy revolverem S&W ráže .500 Magnum přesně z výše popsaných důvodů. Za sebe mohu doporučit nabíjení nábojů do válce ob náboj, vždy nechat jednu komoru ve válci volnou, což dělávám. Nebo si pořídit SA revolver na stejný náboj jako je třeba BFR, kde toto riziko logicky nehrozí, jelikož se jedná výhradně o jednočinný revolver. Zde hrozí nanejvýš rozseknuté čelo.
