OSOBNÍ ZKUŠENOST SE ZBRANÍ
Nesmrtelná zbraň. A bestseller sportovní divize společnosti Walther v oblasti terčových pistolí, což se nedivím. Vyrábí se ve dvou variantách, malorážné provedení .22 LR a velkorážné provedení .32 S&W LWC, kterou mám já. Na obě zbraně lze koupit konverzní sady pro změnu ráže, takže lze mít dvě zbraně v jednom. Zbraň je proslulá svou enormní spolehlivostí při používání různého druhu střeliva a výrobce udává, že s úspěchem prodal již více jak 100 tisíc kusů těchto zbraní. Já jsem s ní vystrřílel zhruba 20 tisíc nábojů. Přísahám, že se mi nestalo, že by někdy nevystřelila. Nikdy se nezasekla, nikdy se nestalo, že by náboj neodpálila, nevyhodila nebo došlo ke skřípnutí nábojnice závěrem, prostě vystřílela zhruba 20 tisíc nábojů bez jediného problému. Pouze jsem před čtvrt rokem preventivně vyměnil zásobník, síla pružiny slábla. A bohužel jsem si já sám zavinil, když byla zbraň ještě téměř nová, zlomený úderník při suchém tréninku. Ale ani toto nebyl zásadní problém. Nebyl jsem ale schopen úderník sehnat v Evropě a při vývozu z USA podléhá vývoz dílů na zbraně regulacím úřadu pro alkohol, tabák, zbraně a výbušniny, jedná se z vlastní zkušenosti o zdlouhavý proces. Poměrně snadno jsem úderník našel na e-shopu v Kanadě, zaplatil, do týdne mi přišel domů a zbrojíř obratem vyměnil. Vývrt hlavně je stále jak nový, těžko bych rozeznal od hlavně nové (snad jen podle náběhové rampičky), ani po tolika ranách hlaveň přesnost neztrácí, funkčnost pistole je pořád 100%, je jen lehce ošoupaná na vnějších površích za ta léta užívání, v pažbě je jasně zažraná špína přesně kopírující úchop zbraně. Tahle zbraň je fenomén, nejsem překvapen, že se stále tak prodává. Do zbraně používám celou dobu pouze náboje Sellier&Bellot .32 SW LWC, s homogenní olověnou střelou o váze 100 grs. (6,4 g), náboj je určen výhradně pro sportovní účely se zaměřením na vysokou přesnost. Náboj je málo výkonný (E0=163 J), střela je pomalá (v0=224 m/s), zpětný ráz je ve své podstatě nulový. Vlastností tohoto náboje je, že terč takzvaně netrhá, ale vysekává přesně ohraničená kolečka (pokud je pod terčem podklad). Nezpochybnitelnou vlastností pistole je její ultra přesnost. Ve fotogalerii mám umístěnou firemní nástřelku (něco nevídaného) a několik málo svých aktuálních terčů. Se zbraní jsem po jejím zakoupení střílel poměrně intenzivně, myslím, že mám dobře zakořeněné mířenkářské návyky, hlavně postoj, úchop a spouštění a naštěstí nemám problém se strháváním zbraně. Pak jsem si dal od střílení z pistole obecně na 3 roky pauzu z důvodu pobláznění dálkovou střelbou na vzdálenosti překonávající jeden kilometr. Na přelomu tohoto roku před 4 měsíci jsem se k mířence vrátil (důvodem byl Covid a uzavření long range střelnice) a dokážu aktuálně nastřílet soustřely 10 ran kolem 5 centimetrů, už jsem se s deseti ranami dostal i na 3 centimetry, vše stříleno na vzdálenost 25 metrů. Standardně "nevylezu" z desítkového kruhu o průměru 10 centimetrů a tréninkem postupně soustřely měsíc po měsíci zlepšuji. Pilování soustřelů je fajn zábava. Ve fotogalerii jsou vidět již slušné nástřelky na 25 metrů.
Nyní k úskalím střelby z této pistole.
- Nemyslím si, že i když je zbraň enormně přesná, tak že je snadná na střílení. Vůbec to není začátečnická zbraň, každá i drobná chyba se vymstí. Je potřeba s ní vystřílet a k přesnosti probojovat, než člověku sedne. Zkoušel jsem ji i půjčit relativně zkušeným střelcům a s díky mi ji vrátili, výsledky byly né úplně dobré. Střelba z Glocku nebo CZ 75 je mnohem snažší. Nicméně těžko se hledá zbraň s obdobnou přesností a já už na 25 metrů mířenku jinou pistolí nestřílím, je to návykové to postupné a v mém případě pomalé zlepšování a pilování soustřelů. Zbraň mne stále ještě hodně překonává. Jen občas to proložím mířenkou s revolverem S&W 686 SSR.
- Zásadním problémem je určení zbraně a z toho vyplývající úchop. Jedná se o rychlopalnou pistoli pro střelbu jednoruč. Pažba je ergonomicky tvarovaná pro úchop jednou rukou a střelba, kdy ji má střelec držet oběma rukama je regulérní problém. Napříč závěrem je veden podélný čep, kterým se závěr natahuje a s ocelovými hmatníky na obou stranách, které jsou dost těžké. Při samponabíjecím cyklu, kdy závěr stlačuje pružinu a pohybuje se směrem vzad dochází při klasickém pistolovém úchopu obouruč k bolestivé ráně zepředu do palce jedné nebo druhé ruky ocelovým hmatníkem. Je tedy potřeba zvolit né úplně standardní úchop a palce ohnout směrem dolů, tak aby nepřekážely pohybu závěru. Takže takový styl úchopu obouruč na půl pistole, na půl revolver. Při úchopu jednou rukou kopíruje palec silné ruky anatomii pažby a toto riziko nehrozí.
- Zbraň se hodně špiní, obdobně jako jako je tomu třeba u malorážkového Glocku 44. Je potřeba ji často a poctivě čistit, dá to dost práce. A to je rozdíl oproti Glocku, který je vyčištěn za chvilku. Ale mně i toto baví, je to taková klidná práce na večer a pistole si údržbu zaslouží.
- Rozborka není tak snadná, je k ní potřeba nářadí. Nejdříve je potřeba pomocí otočné páky umístěné vlevo na rámu sundat z rámu sestavu závěr/pouzdro závěru. Dále je potřeba za pomocí imbusového klíče sundat ocelové hmatníky z natahovacího čepu závěru a stejně tak imbusovým klíčem i hlaveň. Čep závěru lze následně po stlačení odpruženého kolíku vyjmout, ale pozor, pružina závěru je předepjnutá a závěr má tendenci vyletět z pouzdra ven. Po uvolnění čepu je možné závěr s pružinou vyjmout. Z rámu je možné vyšroubovat i samotný kontejner spouště. Složení zbraně probíhá opačným způsobem. Při demontáži je potřeba si ještě dát pozor na polohu vyhazovače, který je kvůli rozebírání zbraně otočný a při zpětné montáži zbraně především na polohu čepu závěru. Pokud dojde k jeho otočení "vzhůru nohama", nelze po vložení již stlačit opětovně odpružený kolík a čep nelze vyndat. Tomuto jsem nevěnoval při jednom z prvních čištění zbraně pozornost, v návodu jsem to přehlédl a vyřešit to musel zbrojíř. Teď mám již rozborku a sborku nacvičenou, dělal jsem to mockrát a trvá to chvilku, samotné čištění je však zdlouhavé.
- Nabíjení nábojů do zásobníků vyžaduje cvik. Samotné zásobníky jsou ocelové a náboje je potřeba vtlačit do vybrání v zásobnících pod úhlem a následně zasunout. Při vkládání "na plocho" je pořeba síla, není to ten správný postup a snadno si člověk odře palec ruky.
- K tomu co vše lze nastavit u spoušťového mechanismu se dostanu v krátkém technickém popisu pistole. Široká škála možností, jak spoušť nastavit může být i kontraproduktivní a to ze dvou důvodů. Za prvé lze spoušť neodborným zásahem snadno znefunkčnit, striktně doporučuji postupovat dle uživatelského manuálu. Za druhé je možné na místo tréninku nekonečně dlouho zkoušet a hledat to optimální nastavení - přes odpory obou stupňů spouště až po polohu nebo chrakteristiku spouště. Možností je moc a místo tréninku člověk laboruje nad tím, co je optimální a náboje mizí. Nakonec jsem dospěl k závěru, že ideální je pro mne krátké namáčknutí s téměř nulovým odporem a druhý odpor spouště 1,3 kg s čistě bodovou charakteristikou. Mám to takto postavené obecně u všech zbraní včetně odstřelovaček, nemám rád lehké spouště a napínáčky, spoušť potřebuji "cítit".
Jak jsem zmiňoval úvodu článku, Walther GSP Expert je v současné době nejprodávanější a nejpopulárnější terčová sportovní pistole na světě. Pistole je dodávána v pevném plastovém kufru s logem společnosti Walther. Já ho ale nepoužívám, kufr je na tento typ zbraně dost objemný. Na střelnici pistoli vozím v měnším kufříku od firmy MTM Case-gard, kde jsem si ale musel upravit v místě pažby pěnovou výplň, tak aby šel kufr zavřít. Hlaveň je relativné krátká a měří 107 mm (4,2''), ale záměrná je naopak dlouhá o délce 220 mm. Hledí je výškově i stranově seřiditelné, jeden klik stranově odpovídá na vzdálenosti 25 metrů 5 milimetrům, jeden klik výškově 7 milimetrům. Mířidla jsou umístěna blíže k zápěstí střelce, což má za následek redukci chyb při míření. Celkově pistole měří 295 mm a je mnohem delší než pistole typu CZ 75 nebo Glock 17 a dokonce je delší i než můj Desert Eagle v ráži .50AE (ten je ale ještě o třičtvrtě kila těžší, váží lehce přes 2 kilogramy). Ale GSP Expert také není z nejlehčích, udržet nehybně její váhu 1,28 kg vyžaduje určitou fyzičku. Hmotnost pistole mají na svědomí také závaží umístěná pod hlavní, která v kombinaci s málo výkonným nábojem .32 S&W LWC dokonale eliminují zpětný ráz a zdvih zbraně po výstřelu. Nic z toho po výstřelu nevnímám, čistá sportovní radost. Monoblok hlaveň společně se závažími se pro číštění sundavá jako jeden celek, samotná závaží dle instrukcí výrobce vyjímat potřeba není. Celý monoblok funguje jako tlumič zpětného rázů a pomocí dvou šroubků obou závaží je možné nastavit sílu pružin a tím maximálně eliminovat zpětný ráz zbraně pro různé náboje. Ale já jsem se tím nikdy nezabýval, nebylo proč, zbraň je perfektně vyladěna již z výroby, jak ostatně udává samotný výrobce a není moc vhodná pro jakýkoliv tunning. Pistole je ostatně i dobře při střelbě vyvážená, není těžká na předek, v tomto směru výrobce zjevně velmi dobře zapracoval. Střelec si může vybrat ze tří pažeb velikosti S/M/L a také ze tří velikostí hledí (3,2 mm, 3,5 mm, 3,8 mm) a ze dvou mušek (3,5 mm, 4,2 mm), takže dost záleží na konkrétních preferencích. Pažba je ke zbrani dle osobního výběru dodávána v jedné velikosti, všechny velikosti mušek a hledí jsou však ke zbani přibaleny bez jakéhokoliv příplatku. V balení je také veškeré potřebného nářadí. Pistole sice disponuje záchytem závěru v zadní poloze, ale nikoliv ve smyslu střelecké pohotovosti, jak známe z klasické pistole, kdy závěr zůstane zachycen v zadní poloze po vystřelení posledního náboje. Po vystřelení posledního náboje u Waltheru GSP Expert závěr zůstane vpředu a je možné ho po ručním stažení vzad mechanicky zachytit pomocí páky umístěné na pravé straně zbraně. Záchyt zásobníku je umístěn na spodní straně rámu za zásobníkem, otočná páka na levé straně zbraně slouří k demontáži zbraně, po jejím otočení o 180o dopředu je možné sejmout z rámu sestavu závěr/pouzdro závěru. U ráže .22 LR je hlaveň uložena uložena v plastovém pouzdru pro snížení vibrací a výrobce vyzdvihuje její vylepšenou geometrii. Nitrokarbonizovaný závěr snižuje tření při pohybu závěru při rychle se opakujících výstřelech a vzhledem k malému výkonu náboje není nijak uzamčen. Vzhled potrhuje atraktivní barevné provedení zbraně, závaží hlavně a botka zásobníku jsou v modrém provedení, částečně modrou liniovou texturu má i pažba. Klenotem zbraně je spoušťový mechanismus, který je celý vyjímatelný a je uložen v rámu zbraně, mám ho vyfocen ve fotogalerii. Spoušť je dvoustupňová a má celou řadu možností nastavení. Odpor prvního i druhého stupně, polohu a úhel spouště, propad spouště, charakteristiku spouště, jestli chce střelec čistě bodovou (což vyhovuje mne) nebo s plynulým přechodem mezi prvním a druhým stupněm (což může vyhovovat začínajícímu střelci, protože není poznat, kdy zbraň vystřelí a rána skutečně vždy překvapí). Když jsem různá nastaveni zkoušel, tak zbraň fungovala s celkovým odporem spouště od řádu gramů až po řád několika kilogramů. Výrobce doporučuje pro sportovní účely nastavení 1000 nebo 1360 gramů, já mám nastaveno 1,3 kg s bodovou charakteristikou. Celkový odpor spouště je dán součtem obou stupňů. Né vždy při jakékoliv kombinaci nastavení spoušťový mechanismus funguje, po každém přenastvení je třeba dle uživatelského manuálu překontrolovat správnou funkci i ostatních součástí celého spoušťového mechnismu.
