O pistoli Wilson Combat Classic
Společnost Wilson Combat se proslavila hlavně díky svým ručně vyráběným pistolím 1911. Jsou to skutečně exkluzivní devatenácet jedenáctky a jedny z těch nejlepších, co si lze pořídit. Za mne určitě. V USA si Wilson Combat drží reputaci jedné z nejuznávanějších značek pro kvalitu, spolehlivost a inovativní přístup v oblasti střelných zbraní. Vždyť také Bill Wilson je legenda. V roce 1977 založil společnost „Wilson’s Gun Shop”. Než se společnost Wilson Combat stala tím, čím je nyní, tak byl v 70. a 80. letech Bill Wilson jedním z nejlepších střelců Ameriky. Spával po levných hotelech, jedl ve fastfoodech a absolvoval až 35 závodů ročně. A vyhrával, hodně vyhrával. V 80. letech však začal pociťovat nedostatek kvalitních dílů na zbraně, jako byly zásobníky, spouště, pružiny, střenky, atd. Využil svých zkušeností z klenotnické dílny v Berryville v Arkansasu svého otce, začal je sám vyrábět a tyto díly tvoří významnou část produkce Wilson Combat až do dnes. A nakupuje je od nich i řada dalších renomovaných ladičů pistolí 1911. Nakonec v 90. letech začal Bill Wilson vyrábět celé zbraně. Jeho motem je, že zbraň se stává zbraní Wilson Combat, až když projde rozsáhlým procesem zkušebních střeleb a výstupní kontroly. A zbrojíři Wilson Combat patří k těm nejzkušenějším, někteří mají dokonce až 25 leté zkušenosti s výrobou custom zbraní. Bill Wilson mimo jiné stojí také za vznikem IPDA (Intenational defensive pistol association, Mezinárodní asociace střelby z obraných pistolí), která čítá zhruba 22.000 členů. Wilson Combat je dnes už legenda.
Do společnosti 3E ZBRANĚ jsme po dvou letech od objednání přivezli kolekci pistolí 1911 Wilson Combat, celkem 20 kusů. Od pistolí plných velikostí jako Classic, ACP nebo X-TAC, přes kompletní rodinu populárních pistolí CQB, až po vrcholný model Ultralight Carry Compact. Jedná se o nádhernou sbírku prémiových devatenácet jedenáctek, která si troufám tvrdit, na našem trhu doposud nebyla. Poté, co jsem pistole vybalil, abychom je zkontrolovali po transportu z USA a zanesli do centrálního registru zbraní, tak jsem vyskládal vedle sebe a vidět je po hromadě bylo jako zbraňový Disneyland. Vyloženě se těším, až kolekci pistolí vystavíme v prodejně zbraní ve městě Most, kterou aktuálně dokončujeme. A pistole Classic bude jedna s pistolí, se kterou si bude moct zákazník zastřílet, protože také realizujeme vlastní střelnici navazující na prodejnu.
Pistole Wilson Combat Classic, jak už název napovídá, je klasická devatenácet jedenáctka plné velikosti ráže .45 ACP s uzamykáním pomocí dvou žeber na hlavni zapadajících do vybrání v závěru a s nuceným poklesem hlavně řízeným řetízkovým článkem. Vykazuje i další konstrukční rysy pistolí 1911, čili má jednočinnou SA spoušť, přední hlavňovou objímku (bushing) a dlaňovou pojistku. Moje manželka tvrdí, že je to nejkrásnější pistole, kterou doposud viděla. Já mám spíše ten názor, že se jedná o elegantní pistoli s čistými liniemi, která nezapře svůj ušlechtilý rodokmen. Velmi to podtrhují krásné střenky vyrobené z exotického palisandrového dřeva Cocobolo s logy výrobce z noblesně působící šedé cínové slitiny. I když může pistole naprosto spolehlivě posloužit například při obraně obydlí, tak to není rozhodně pistole pro osobní obranu nebo vyznavače akčních střeleckých disciplín. Spíše je pro někoho, kdo oceňuje zbraně klasické konstrukce a potrpí si na dokonalost v každém detailu. Hlavní doménou této pistole je tedy zábava na střelnici. Vzhledem k celosvětové popularitě Wilson Combat a dodacím dobám se jedná ale též o dobrou a zajímavou investici. Za mne je to ten typ pistole, který na sebe strhává pozornost. Svou dlouhou spouští, rovným domečkem bicí pružiny, kosočtverci na dřevěných střenkách může evokovat vzhled původní pistole M1911. Vybrání v podobě půlměsíců na rámu za spouští zase připomínají navazující model A1. Doplněna je o současné moderní prvky jako je výrazně prodloužený bobří ocas, skeletizovaný bicí kohout nebo pomocí tří otvorů odlehčená spoušť, se zdrsněním na dotykové ploše a se stavitelným propadem. Rám a závěr jsou vyrobeny z uhlíkové oceli, úchopové drážky na závěru jsou vpředu i vzadu. Pistole má vodící tyčku vratné pružiny plné délky, přední a zadní plocha rukojeti jsou vpředu i též vzadu pro dobrý úchop zdrsněny. Opatřena je patentovanou velmi odolnou povrchovou úpravou Armor-Tuff, je v celočerném provedení (mimo střenek). Jako u ostatních pistolí tohoto výrobce se jedná o ručně vyráběnou pistoli v Berryville v Arkansasu. Pistoli Classic však dominuje především „match-grade“ hlaveň terčové kvality a precizní bodová spoušť. Bod výstřelu je jasně čitelný. Podle mne má Wilson Combat nejlepší spouště, jaké lze dnes na pistoli mít. Mířidla jsou mířenkářská, muška je hranolová a zvrásněná na zadní straně proti odleskům a je stranově posuvná v rybině. Hledí je výškově a stranově stavitelné na zadní ploše hladké bez rýhování. Toto hledí od Wilson Combat je často udáváno jako etalon toho, jak má mikrometrické hledí fungovat. Záchyt závěru, dlaňová pojistka a kohout jsou tzv. Bullet Proof díly, přičemž se jedná o ochrannou známku společnosti Wilson Combat. Díly jsou naprosto precizně vyrobené za pomoci CNC obrábění s přísnými tolerancemi, nejedná se o žádné laciné odlitky nebo vstřikované díly. Jedná se vrchol strojírenství v oblasti pistolí 1911. Díly Bullet Proof jsou vyráběny z nejlepších amerických nástrojových ocelí a výrobce na ně poskytuje celoživotní záruku. V svém portfoliu má Wilson Combat více než padesát těchto dílů a jsou používány celou řadou společností, které se zabývají laděním pistolí 1911. K pistoli jsou dodávány dva osmi ranné zásobníky.
Střílet s pistolí jsem byl poprvé v lednový sychravý den. Bylo zataženo a teplota tři stupně nad nulou. Pro mě to bylo ale lepší počasí než letní vedra. Vzpomínám, jak jsem na začátku prosince 2021 přijel střílet odstřelovačku na kilometr a na Moravě bylo po ránu mrazivé počasí 14 stupňů pod nulou, ležel jsem na ledovém betonu a sněžilo na mne. Takže jsem na zimní střílení zvyklý a alespoň je na střelnicích méně lidí. Vystřílel jsem z pistole Classic za ten den celkem 250 kusů nábojů SB FMJ 230 grs. s celo plášťovou střelou ze stoje z volné ruky. To, že pistole střílela bez sebemenšího náznaku problému, je spíše jen nutným konstatováním u pistolí Wilson Combat. S pistolí EDC X9 mám vystříleno 1500 ran a i zde platí z vlastní zkušenosti tvrzení o naprosto bezchybné funkčnosti.
Zhruba po 150 vystřelených nábojích jsem zkusil na jeden terč nastřílet série po pěti ranách na 10, 15, 20 a 25 metrů. Nelze říci nic jiného, než že pistole umí být sama o sobě velmi přesná. Na 10 a 15 metrů jsem byl schopen střílet v podstatě do jedné díry či slitého otvoru, v podstatě obdobně jako je tomu u nástřelného listu, který přichází společně se zbraní již od výrobce. Mířidla nebylo potřeba jakkoliv přestavovat. Na 20 metrů se mi 4 rány dotýkaly a pátou jsem strhnul tak o 3 centimetry dolů. Nebo mi možná spíše jen spadly ruce dolů únavou. Na 25 metrů jsem vytvořil obrazec s rozptylem cca 5 centimetrů. Ale nešlo mi to takto s pistolí hned od začátku. Spoušť je sice nádherně bodová, lze s ní precizně spouštět, ale nabitá zbraň je těžká, váží 1,32kg a nehnout s ní při překonávání spouště o odporu 1,6 kg, to dá práci. Takže přesná střelba s pistolí vyžaduje opravdu pevný a jistý úchop. Není to pistole pro nikoho se slabýma rukama. Za sebe mohu říci, že když jsem měl vetší rozptyl zásahů, tak to u mne bylo dáno v podstatě jen volnějším úchopem. Pokud jsem pistoli chytnul pevněji, střílela přesněji. Jak říkává s oblibou střelecký instruktor Wilson Combat, pistoli je potřeba držet opravdu pevně, ale tak aby se ruce a pistole už nezačaly třást. Pistole Classic se pak odmění velmi těsnými soustřely. Jen mi osobně přijde, že pistole chyby příliš neodpouští. To u Springfield Armory Operator jsem měl pocit, že střelci odpustí snad všechno. Nicméně, do 10 centimetrů na vzdálenost 25 metrů nebylo problém se s „Classicem“ vejít asi kdykoliv. Co stojí také za zmínku, je nutná značná síla pro natažení závěru. Pro ty, co by s tím měli problém, dodává výrobce v balení lehčí vratnou pružinu závěru, 12.5 lbs. Stejně tak je potřeba síla na dotlačení plného zásobníku do rámu pistole. Krásně hladce na pistoli fungovaly záchyt závěru a manuální palcová pojistka, celé výrobní zpracování pistole je vynikající.
Jelikož mám do mířenkáře hodně daleko, zrak už mi neslouží jak za mlada a ani mne mířená střelba tolik nebaví, tak mi to nedalo a zahřál jsem pistoli opakovanými rychlejšími výstřely. Sice máme objednaná od výrobce kožená pouzdra na různé velikosti pistolí 1911, jelikož je po nich poptávka, ale zatím nedorazila. Tak jsem použil na střelnici textilní pouzdro Dasta a k mému překvapení, vzhledem k hranolové mušce, šla pistole z pouzdra opakovaně vytahovat bez jediného zádrhele a stejně tak i vkládat. Můj názor je, že olítat povrch takto krásné zbraně o kydexové pouzdro by byl hřích. Prostě mám ke zbraním velmi srdeční vztah. A pouzdro Dasta při dynamičtěšjší střelbě posloužilo dobře. Sice první zapíchnutí díky mířenkářským mířidlům trvá o něco déle v porovnání s kombinací taktického hledí a světlovodné mušky Wilson Combat, ale následné rychlejší výstřely se daly opakovat celkem slušně. Zpětný ráz je sice znát, i navzdory tomu, že má pistole tlumící „SHOK-BUFF“, ale zase se pistole vrací přesně do záměrné. Nikam neutíká po výstřelu, vyvážení pistole je opravdu ideální, což je cítit ihned, když střelec vezme pistoli poprvé do ruky. Ani náznakem nemá pistole tendenci při rychlejším opakování výstřelů jakkoliv z ruky „vyskočit“, dobře se drží. Střenky nejsou zjevně jen hezkým doplňkem, ale jsou i dobře funkční. Nesnažil jsem se jen co nejrychleji vyprázdnit zásobník, ale měřil jsem opakovaně čas na pětirannou položku, tak abych udržel rozumný soustřel maximálně do 15cm na vzdálenosti 8 metrů. Ve finále s devítkou od Wilson Combat střílím 2x rychleji. Z devíti milimetrové pistole střílím 5 ran v průměru kolem 0,7 sec, u pistole Classic .45ACP mi to opakovaně vycházelo 5 ran v průměru za 1,3 sec. Rozptyl se pohyboval mezi 10-15 centimetry. Včetně vytažení z pouzdra jsem měl pět ran za 2,3 vteřiny, zapíchnutí u pistole Classic není díky terčovým mířidlům nijak zvlášť rychlé. Ale v případě 230 grainové střely ráže .45 acp nebude pravděpodobně v obranné situaci v běžném životě nikdy více jak jeden slušný zásah potřeba. Nemluvě o odrazujícím pohledu směrem k ústí hlavně. Za mne je tu ale jeden společný faktor pro všechny pistole Wilson Combat, se kterými jsem se doposud setkal, a to včetně pistole Classic. A to, že od první do poslední patrony vždy trefím, to co chci. Classic je dobrá pistole. Jen jako u všech zbraní Wilson Combat, opět, její cena není pro každého.
Rozborka pistole je relativně snadná jako u každé jiné pistole 1911, není potřeba žádné nářadí. Dost ji navíc usnadňuje a zrychluje plastový klíč na demontáž přední hlavňové objímky, který výrobce dodává společně s pistolí. Na závěr jeden fakt, kterého si nelze občas nevšimnout po rozebrání pistole. Pistole může působit na styčných plochách již při dodání dojmem, že se nejedná o novou pistoli. Jak sděluje ředitel obchodního oddělení Wilson Combat, „všechny pistole přichází k zákazníkovi perfektně odladěné, ale z tohoto důvodu nikoliv úplně nové ve smyslu nestřílené. Každá pistole má již výrobcem vystříleno minimálně 50 nábojů, tak aby se zákazníkovi dostala do rukou vždy perfektní zbraň. Což může být viditelné především na styčných plochách jednotlivých dílů, díky přísným výrobním tolerancím.“ Wilson Combat jsou pistole hlavně na střílení, nikoliv do vitríny, i když lahodí oku.
